Wëssenschaftler hunn de Wee fräi gemaach fir de Potenzial vu Goldatomer - eng nei oder antik Technologie?

29. 08. 2019
International Konferenz vun Exopolitik, Geschicht a Spiritualitéit

Ti z vás, kteří sledují příběh starověkých sumerských desek, prvně objevených v 19. století, určitě ví, že zlato je základem celého příběhu. Anunnakové, mimozemšťané z jiných planet, po přistání na Zemi těžili vzácné zlato v Jižní Africe. Tento prvek má unikátní vlastnosti, které ho činí neocenitelným z mnoha důvodů. Jeho využití najdeme od šperků přes elektrické komponenty až po izolace používané při cestách do vesmíru. V dnešní době, o tisíce let později, vědci učinili velký skok ve zjištění potenciálu 2D zlata.

Nejtenčí zlato na světě

Výzkumníci Leedské University ve Velké Británii vytvořili „nejtenčí zlato“ na světě, o tloušťce pouhých dvou atomů. Je tak tenké, že ho považují za dvouprostorové. Říkají, že je mezníkem v technologii nanomateriálů s potenciálem v medicíně a elektro průmyslu.

Sunjie Ye, vedoucí autor projektu tvrdí:

„Tloušťka předchozího známého nejtenčího 2D zlatého listu, dosahovala minimálně 3,6 nanometrů. Naše práce představuje první výrobu samostatného 2D zlata s tloušťkou sub-nanometrů, což znamená, že jsme dostali 2D zlato na škálu sub-nanometrů. Udali jsme tím tedy nový směr nanotechnologií.“

Newsweek poznamenal, že na práci dohlížel výzkumník Stephen Evan z Leedu. Leeds dodal, že zlaté pláty jsou ve srovnání se zlatými nanočásticemi obrovským posunem vpřed.

Stephen Evans, výzkumník z Leedsu, který dohlížel na studii tvrdí:

„Zlato je vysoce efektivní katalyzátor. Protože jsou nano destičky tak úzké, každý atom zlata hraje svojí roli v daném katalyzátoru. Což dělá onen proces velice efektivní. Standardní testy odhalily, že zlaté nano listy byly desetkrát účinnější, než zlaté nanočástice běžně používané v průmyslu. Naše data naznačují, že v průmyslu by šlo dosáhnout stejného efektu s využitím menšího množství zlata, což by mělo značnou ekonomickou výhodu v oblasti drahých kovů.“

V souladu s článkem, přizpůsobivé 2D zlato by se dalo využít k „vyvinutí umělých enzymů“ pro technologie jako jsou vodní filtrace a vylepšené lékařské diagnostické testy.

anunnaki

Takovéto využití zlata je pro vědu 21. století zcela novým poznatkem. Na druhé straně, sledujete-li příběh Anunnaků z mezopotámských desek, mohlo by se jednat dokonce o tisíciletou technologii. Podle starověké astronautské teorie, Anunnakové geneticky vytvořili prvního muže „Adama“ jako otroka pro své operace (těžbu zlata) přibližně před 450 000 lety. Zlato potřebovali kvůli technologii, která měla zachránit jejich domovskou planetu. Ta čelila přírodní katastrofě.

Když na chvíli odhodíme skepticismus a zvážíme, že by se mohlo jednat o realitu, bylo by lidstvo schopno využít zlato v pokročilých technologiích a zachránit v budoucnosti naše vlastní životní prostředí?

Lidstvo, moderní civilizace, přijalo moudrost od těchto starověkých stvořeních, proč jsme ovšem nepřijali i onu technologii spojenou se zlatem? Například část systému matematiky a měření, které pochází ze starověké Mezopotámie, stále používáme. Zvážíme-li například hodiny a minuty, které definují náš denní život a jsou založeny na čísle 60. To vše také pochází ze starověku.

Zachariah Sitchin

Zecharia Sitchin (1920-2010), slavný (nebo neslavný, záleží na vašem úhlu pohledu) autor, který vykládal příběh Anunnaků celá léta, byl v roce 2010 citován v novinách New York Times, které zaujaly jeho myšlenky. Mnoho lidí to považuje za nesmysly, ale pro Sitchina a jeho rostoucí publikum nejsou desky pouhými mýty, ale záznamem skutečných událostí.

Na titulní fotografii vidíte Zecharia Sitchina držícího desku, o které tvrdí, že znázorňuje Anunnaki, jak předávají zemědělskou technologii lidem.

Pan Sitchin vysvětluje, co vše vědci připisují evoluci. Říká, že města mimozemšťanů byla spláchnuta ze zemského povrchu při velké povodni před 30 000 lety, načež začali své vědomosti předávat lidskému pokolení. Předložil snímek dřevorytu z doby 7 000 př. n. l., na kterém byl vyobrazen veliký muž předávající pluh menšímu: Ah, předávání zemědělských znalostí. Nicméně, nakonec kolem roku 550 př. n. l. se Nibiruites vydali na cestu domů ve své kosmické lodi.

Sitchin tvrdí:

„Toto je přímo v textech, nic z toho si nevymýšlím. Z homo erectus chtěli vytvořit primitivní dělníky, kterým by přidali geny, které by jim dovolovaly myslet a používat nástroje.“

V dnešní době lidé opravdu přemýšlejí a používají nástroje, ale stále máme hodně daleko od toho, abychom se mohli považovat za vyspělou civilizaci. Alespoň využití 2D zlata se zdáti být dalším malým krokem tím správným směrem.

Ähnlech Artikelen