D'Pyramiden vun den Atlantier: Vergiess Geschicht Lektiounen

3 25. 04. 2017
International Konferenz vun Exopolitik, Geschicht a Spiritualitéit

Existuje množství domněnek, hypotéz a teorií, týkajících se účelu pyramid a toho, kdo je postavil. K dnešnímu dni jich lze celkem napočítat okolo sedmnácti set. Několik z nich jsem vybral a snažil jsem se je rozvinout tak, že jsem je spojoval s různými zdroji. Ve své podstatě jde o syntézu hypotéz, spojených do jediné teorie.

Existuje jedna teorie o účelu pyramid, která je z mého hlediska tou nejpravděpodobnější. Podle ní jsou pyramidy, stejně jako dolmeny, částí jednotné celoplanetární struktury, do níž patří i jiné megality. Místa, kde se nacházejí, nebyla vybrána náhodně. Jsou svým způsobem jakýmisi vodiči, které spojují Zemi s informačním polem, odpovědným za rozvoj civilizace. Například role pyramid byla víceúrovňová, zatímco dolmeny se používaly proto, že měly psychogenní vliv na člověka. Pokud se dolmen naladil na určitou frekvenci, bylo možné dosáhnout zvláštního stavu transu a v něm pak člověk mohl pronášet proroctví (podobně jako to dělají šamani). Jediný rozdíl je v tom, že šamani opouští tělo pomocí lektvarů a meditací, zatímco naši dávní předci používali pyramidy a dolmeny jako prostředek energeticko-informační výměny, která v sobě zahrnovala široké spektrum možností.

Je známo, že naši předci, tzn. předpotopní civilizace pravděpodobně Atlanťanů, neboť právě oni jsou podle jedné z verzí považováni za tvůrce pyramidálních komplexů, byli posedlí energií. To znamená, že ve svém rozvoji dostali té úrovně, kdy již není třeba energie uhlíku a vodíku (ve srovnání s námi), ale dospěli k tomu, že nás obklopují oceány bezplatné energie, kterou pak využívali pro vlastní účely. Naši současníci již také předpokládají existenci takové energie, kterou nazývají éterem či kvantem a snaží se ji začlenit do teorie všeho (Einstein a jeho teorie pole).

Nebudeme se ale zbytečně pouštět do podrobností a ve zkratce si řekneme, že všechno, co nás obklopuje, se skládá z energie. Ta je sama o sobě univerzální a má vlastnosti všeho. Vezměme si na jedné straně tu nejhustější hmotu, jako je kámen nebo kovy a na druhé pak třeba elektrické pole nebo radiaci; to všechno je tvořeno z té samé energie, jenom její hustota a frekvence ji obdarovávají těmi či oněmi vlastnostmi a přidávají ji ty či ony kvality. Nejjednodušší a nepochopitelný princip spočívá v tom, že tu samou energii je možné ovládat pomocí myšlenek. Multidimenzionální Vesmír se skládá ze sfér, kde se snižováním hustoty hmoty vzrůstá možnost ovládnout ho. Tím, jak se zjemňuje hmota, zvyšují se vibrace a ty se pak stávají, tak říkajíc, lehčími pro ovládnutí. Náš materiální svět patří ke spodním světům, energie tady je dost hustá a řídit ji myšlenkami není až tak jednoduché. Naši předci toto pravidlo znali a stavěli svého druhu zesilovače myšlenek, jimiž jsou právě pyramidy.

Samotné slovo Atlant se vztahuje k řecké civilizaci a znamená to mohutný Titán. Později byl jeden z oceánů pojmenován stejně. Jako první se o Atlantidě zmínil Platon, starořecký filozof, který své znalosti o této mocné společnosti získal od egyptských kněží. V jeho díle Timaeus se mluví o tom, že Atlanťané mohli jedním jediným úderem zotročit všechny státy a země, které se jim odmítly podrobit. Tak mocnou silou vládli.

To jenom dnes si myslíme, že lidé v té době byli tak primitivní, že používali pyramidy buď jako hrobky, nebo v tom lepším případě jako prostředky pro meziplanetární spojení. Přinejmenším tato myšlenka byla implantována do společenského vědomí. V minulosti prý žili lidé, kteří byli velmi prostí a ve své nevědomosti nemohli pro pohřbívání zemřelých vůdců vymyslet nic lepšího, než postavit megalitické stavby.

Až teprve po uplynutí mnoha desetiletí zrníčko zdravého rozumu začalo osvěcovat mysl hledajících.

Ve skutečnosti bylo všechno jinak. Samotný komplex megalitických staveb plnil roli energeticko-informační výměny, tj. plnil více úkolů, což naši současníci považují ne jinak, než za fantastické. Nejjednodušší pro tento komplex bylo například ovládání počasí na celé planetě. Ze složitějších úkolů to pak bylo přemísťování vědomí v prostoru i čase, kdy se lidé za pomoci pyramid mohli přesunovat prostory multidimenzionálního Vesmíru (vstupovat do paralelních světů i astrální roviny). Ti, kteří se nacházeli uvnitř pyramid, mohli v přímém smyslu slova materializovat svoje myšlenky, získávat paranormální schopnosti, obnovit své zdraví, komunikovat s představiteli mimozemských civilizací, vytvářet překrásné věci a mnoho dalšího.

Při skenování dna v oblasti Bermudského trojúhelníku našli vědci za pomoci přístrojů dvě pyramidy, které svojí velikostí předčily pyramidy v Gíze.

Při jejich průzkumu bylo zjištěno, že jsou vytvořeny z materiálu, který je svým charakterem podobný sklu (podle oficiálních zdrojů). Ve skutečnosti jsou pyramidy na dně „odlité“ z krystalu pomocí molekulární syntézy a jejich přibližná výška je okolo patnácti set metrů. Jedna taková pyramida jednoduše mohla zabezpečit energií takový kontinent, jako je Severní Amerika. Existuje dost domněnek a zmínek týkajících se toho, že dříve měly všechny pyramidy bez výjimky na svém vrcholu krystaly, které spouštěly do provozu celý komplex.

Pyramidy na oceánském dně si nejspíše zachovaly své schopnosti a čas od času se zapínají, což vede k těm anomálním jevům, které se zde periodicky opakují. Ale tady vznikají otázky ohledně toho, proč působí tak destruktivně a ničivě na lidi, kteří se dostanou do jejich pole působnosti? V trojúhelníku byla často pozorována plavidla bez lidí, které se ve středověku nazývali Bludnými Holanďany. Na mysl pak přichází další otázka: kdo nebo co mohlo přinutit lidi opustit loď stovky kilometrů od pobřeží? Existují domněnky a dokonce i výpovědi svědků, kteří se na pár minut dostali pod vliv tohoto záření. Popisovali nepředstavitelný strach a hrůzu, které nebylo možné kontrolovat. Nejspíš někdo zapnul pyramidy proto, aby něco chránily, či skrývaly a nedaly tak agresorům, nebo prostě jenom zvědavcům šanci na přežití.

Mimochodem, ohledně dolmenů je známa verze, která říká, že se jakoby všechny nacházejí přibližně v jedné linii i výšce, což nepřímo vede k myšlence o jejich obranném účelu. Přestože jsou dolmeny nyní vypnuty, stále na lidi s negativními myšlenkami působí destruktivně, což potvrzuje teorii obranného komplexu. Možná, že byly postaveny v pozdějším období atlantské civilizace, tehdy když už byl zřetelný rozpad společnosti a vlastně sloužily svým způsobem jako ochrana před útokem nepřátel. A je tu ještě jeden detail a tím je radiační pozadí uvnitř dolmenů, které je menší než zvenčí. Nejspíš tedy byly postaveny předtím, než začala jaderná válka mezi znepřátelenými stranami.

DATOVÁNÍ A NÁZVY

O předpotopní civilizaci není z oficiálních zdrojů nic známo, jednoduše formálně vůbec neexistovala. Svědectví po kapičkách můžeme najít ve Starém zákoně, knize Enocha, ve staroindickém eposu Mahábhárata, ale také mýtech a vyprávěních o Atlantidě mnoha výzkumníků různých časů, množství channelingů a vzpomínek na minulé životy několika tisíc našich současníků.

S datováním a názvy v otázkách předpotopní civilizace je to ještě horší. Je tu patrný určitý chaos, což vede ke vzniku různých mýtů a polopravd. Vyjádřím tedy svůj názor. Podle mě, když mluvíme o předpotopní civilizaci, pak okamžitě vzniká asociace s Atlantidou. Ve skutečnosti to tak není, neboť Atlantida a Hyperborea jsou názvy čistě řecké a jde jenom o domluvené spojení se současnými místy, které ale nemají nic společného s historickými názvy té civilizace. Název Atlantida byl dán do oběhu Platonem:

Atlantida (ve starořečtině Ἀτλαντὶς) je mýtický ostrovní stát, který se převážně, pokud tu mluvíme o hlavním městě, nacházel právě v Atlantickém oceánu.

Hyperborea (ve starořečtině Ὑπερβορεία – „za Boreem“, „za severním větrem“) je ve starořecké mytologii i tradici legendární severní země, místo, kde žil blahoslavený národ Hyperborejců.

Nynější umístění Hyperborei ukazuje na sever, ale toto její pojmenování je opodstatněné jenom pro naši civilizaci, protože je již prakticky vědecky dokázáno, že právě celosvětová potopa byla následkem inverze (posunu pólů) Země. A tudíž historický název předpotopní civilizace je nám prozatím neznámý.

Co se týká megalitických staveb, nacházejících se po celém světě, oficiální věda vytváří nejdivočejší teorie o tom, kdo je postavil a jakým cílům sloužily, ale zároveň nechce přiznat existenci vysoce rozvinuté předpotopní civilizace.

Je snad rozpětí datování úmyslné? Udivuje svým rozptylem od jednoho tisíce let př. n. l. do jednoho miliónu, nebo dokonce i jedné miliardy let. Nicméně v celém tomto chaosu datování lze vidět více či méně přibližný časový úsek od patnácti tisíc po dvacet šest tisíc let zpět a právě toto je přibližné datum zmizení předpotopní civilizace. Kromě toho jsou tato data podle některých propočtů blízká s periodicitou inverzních cyklů Země.

Mnozí vědci s jistotou předkládají různá data inverzí, ke kterým na Zemi došlo a to počínaje deseti až dvanácti tisíci lety až po několik milionů let, ale vždycky přitom říkají jenom přibližné datum. Jsou i takoví, kteří tvrdí, že přesnou dobu posledního přepólování Země není možné určit, protože to není pravidelný jev, ale jde o přibližné cykly s posunem několika tisíc let.

Pyramiden vun den Atlanteaner, oder vergiessene Lektioune vun der Geschicht

Aner Deeler aus der Serie