Chleba vyrobený ze starověkých kvasnic z doby bronzové
14. 04. 2020„Jedli byste chléb vyrobený ze starověkých kvasnic z doby bronzové?“ Jeden vědec určitě ano. V dnešní době neexistuje prakticky žádný stravovací styl, dietní výstřelek či kulinářský trend, který by zůstal nepovšimnut náruživými konzumenty příspěvků souvisejících se stravou. Někdy se tyto blogy a videa až virálně šíří. Ale pečení chleba? To nám ve srovnání s tím vším zní poněkud fádně. Asi to nebude jídlo, které by se mělo virálně šířit, že? Ptáte se, co by mohlo být ještě nudnější?
Ukázalo se, že docela hodně věcí. Zvláště když člověk, který chléb peče, je ve skutečnosti vědcem zabývajícím se experimentováním s historickými věcmi, spíše než poukazováním na jejich základní význam. Seamus Blackley je video designér a vědec, který nedávno získal prastaré kvasnice a rozhodl se s nimi zkusit upéct bochník chleba. Celý tento pokus zaznamenal způsobem, hodným 21. století – na svém Twitterovém účtu. Blackley získal s pomocí dvou odborníků vzorky 4 500 let starých kvasnic a přišel na to, jak jim pomoci se rozmnožit a stát se „pečení schopnými“ v jeho vlastní kuchyni.
V jeho donkichotské misi mu pomáhala egyptoložka Dr. Serena Love a mikrobiolog Richard Boman. S jejich pomocí Blackley získal kvasinky ze staré keramiky v Peabodyově muzeu archeologie a etnologie na Harvardově univerzitě v Cambridge v Massachusetts. Blackley nedávno sdělil na svém Twitteru: „S jejich pomocí (Love a Bomana) jsem šel do… Harvard Peabody muzea, abych se pokusil odebrat 4 500 let staré kvasnice ze staroegyptské keramiky. Dnes jsem z nich pekl. Toto „bláznivé“ těsto krásně kynulo a narůstalo. “
Kvasnice se samozřejmě používají při pečení veškerého kynutého pečiva; je to v podstatě organismus, který se nachází v přírodě a dokonce i v lidském těle. Mnoho lidí si doma uchovává kvásek, který se používá opakovaně. Ale po dobu 4 500 let? To je něco nového, jak pro pekaře, tak i pro foodblogery.
Blackley přirozeně nemohl póry použít ve stavu, v jakém je získal; nejprve je musel sterilizovat – kdoví, jaké záludné zárodky mohly tak staré organismy obsahovat? Poté přidal několik „běžných“ kvasnic a zrno, vodu a nefiltrovaný olivový olej. Brzy měl to, co by se dalo nazvat starobylým těstem na moderní pokrm. Jako třešničku na dortu Blackley na horní část bochníku před vložením do trouby vyznačil hieroglyfický symbol pro chléb.
Výsledek experimentu byl fantastický, řekl. „Vůně tohoto kvásku se liší od všeho, co jsem kdy zažil,“ napsal na Twitteru. „Vůně je úžasná a čerstvá.“ Je mnohem sladší a bohatší než kvásek, na který jsme zvyklí. Je to velký rozdíl. “
Velkou otázkou samozřejmě je, jak chléb chutnal? Na Twitteru Blackley provokoval: „Vzorky jdou na důsledné posouzení Bomanovi, ale byl jsem nezbedný a jeden jsem si nechal!“ (Asi jen vědec může to, že si nechá pro sebe kousek chleba, považovat za nezbednost.) Ochutnal ho a pak nadšeně řekl: „Kůrka je lehká a nadýchaná, jedinečná pro 100% starověký obilný bochník. Vůně a chuť jsou neuvěřitelné. Jsem z toho dojat“, přiznal se na Twitteru.
Pro ty, kteří neholdují vědě, je zřejmou otázkou na Blackleyho: „Proč se něčím takovým vůbec obtěžovat?“ Ale v jeho světě a ve světě historiků jsou rozdíly mezi minulostí a současností a schopnost tyto rozdíly překlenout a přenést minulost do současnosti příčinou neutuchající radosti. Nejsme přece v pozici, abychom Blackleymu tuto pro něj velmi zábavnou „pekařskou exotiku“ odepírali? A tím spíše i jeho vědu.